III. Milotické panství, revír Čeložnice


Zámek

Milotický zámek.

Nacházíte se na historické hraniční cestě, která vymezovala milotické pozemky revíru Čeložnice od pozemků velkostatku Buchlovice. Hraniční kameny byly původně umístěny naproti sobě po obou stranách lesní cesty. Podle indikační skici z roku 1827 byla milotická hranice revidována v letech 1749, 1761 a 1800.

U Kalíšku

Hraniční kámen U Kalíšku.

Nejstarší hraniční kameny byly označeny iniciálami panství HM (německy Herrschaft Millotitz; panství Milotice) a datem osazení. Mladší mezníky byly pravděpodobně označeny jen čísly a ještě v první polovině 20. století byly chybějící kameny nahrazeny novými.

Kámen

Hraničník s iniciálami milotického panství.

Z lesního hospodářského plánu pro velkostatek Milotice, který vypracoval lesmistr Josef Šubrt pro léta 1944–1953, se dozvídáme, že lesní pozemky panství byly tvořeny hraničními kameny, příkopy a kopečky. Ještě v 80. letech 20. století sloužily některé mezníky k ohraničení lesních pozemků a natíraly se hašeným vápnem, aby byly lépe vidět a neobrůstaly mechem.

SEILERNOVÉ

Od roku 1916 byl vlastníkem čeložnického revíru Dr. Ladislav Seilern, který milotické panství zdědil po svém strýci Františku Karlovi Seilernovi. Ve 30. letech 20. století postihla velkostatek Seilernů pozemková reforma. Zásah do hospodářských poměrů velkostatku byl obrovský, avšak lesy i zámek s blízkým okolím byly vyjmuty ze záboru. V období protektorátu se Seilernové přihlásili k říšské státní příslušnosti, aby ušetřili majetek před nucenou správou.

Hraběnka

Hraběnka Marie Henriette Seilernová, své dětství strávila v Miloticích.

Před koncem druhé světové války se Ladislav Seilern se svojí manželkou a nejstarší dcerou na čas uchýlili před frontou do čeložnické hájenky. Společně s nimi se zde skrývala strážnická rodina Magnisů. Po skončení války v roce 1945 byl velkostatek Milotice zestátněn. Ladislav Seilern zemřel jako devadesátiletý v roce 1976 v Salzburgu, kam se po válce odstěhoval s dcerou Marií Henriettou.

ČELOŽNICKÝ REVÍR

Součástmi revíru byly Čeložnice, Vlkoš, Sobůlky a lesní úsek Chrast. Právě odtud pochází významná část vystavených loveckých trofejí na zámku v Miloticích. Z fragmentu lesního hospodářského plánu z roku 1933 se dozvídáme, že revír byl zaměřen polesným Michalem Navrátilem v letech 1822–1824. Jeho mapy byly využívány do roku 1918 pro výběr jednotlivých ročních sečí. Hospodaření bylo velmi primitivní, neboť se kácela celá lesní oddělení a dříví se prodávalo nastojato.

Hajenka

Hájenka revíru v Čeložnicích.

Mnohem přesnější hospodářské mapy revíru vytvořil v roce 1919 lesmistr Vojtěch Vaněček, který je nechal zakreslit do katastrálních map. Obhospodařovaný les byl podle jeho zápisů mladý, s občasným výskytem starších dubů, borovic a modřínů. Každoročně se zde vytěžila přibližně stejně velká plocha lesa.

Mapa1

Mapa č. 1: Situační plán revíru Čeložnice,
autor lesní pojezný Rafael Helm, před r. 1850.

Mapa1

Mapa č. 2: Porostní mapa revíru Čeložnice z roku 1933.

REVÍRNÍK A PRAVĚKÉ MOHYLNÍKY

Revírníkem v Čeložnicích byl Jiří Blaha, který zásadně přispěl k objevu čtyř pravěkých mohylníků ze střední doby bronzové. Archeologický výzkum zde probíhal v letech 1929–1933. Výzkumu se účastnili pánové J. Blaha, F. Přikryl, J. Hudeček, A. Zelnitius a později J. Böhm. Po druhé světové válce byl Jiří Blaha jmenován správcem lesů milotického velkostatku a později se stal revírníkem na Bunči.

archeo

Archeologové v Čeložnicích, Jiří Blaha první zleva.

Blaha

Jiří Blaha, revírník Čeložnice.

Víte, že…

V roce 1919 byl plat za osmihodinovou pracovní dobu pro muže 8 Kč a pro ženy 6 Kč? Úkolová mzda dřevorubce za jeden plnometr palivového dřeva byla 1,50–6 Kč. Jeden plnometr (1PLM) je měrná jednotka používaná v lesnictví a představuje polena dříví naskládaná do krychle o rozměru 1 m³. Za jeden m³ užitkového dřeva se platilo 4,50–5 Kč. K tomu ještě lidé dostávali dřevo z prořezávek zdarma, což bylo tenkrát mnohem výhodnější než vyšší mzda.

Zdroje
  • Autor: Petr Krátký
  • Překlady z němčiny: Vlastimil Ostrezi
  • Grafika panelu naučné stezky: Jakub Novák
  • Korektury textů: Filip Zdražil, Libuše Moudrá, Honza Bartoň
  • Fotografie: Pavel Novák, Marek Svoboda, archiv Jiří Blaha ml. a státní zámek Milotice, Bořek Žižlavský
  • Historické mapy: MZA v Brně, F 73 Velkostatek Milotice
Použitá literatura
  • KUNDRATOVÁ, M.: Velkostatek Milotice v letech 1916-1945. Nepublikovaná diplomová práce obhájená na Masarykově Univerzitě. Brno 2009.
  • Lesní deník - revír Čeložnice (1920- 1929). MZA v Brně, F 73 Velkostatek Milotice.
  • Lesní hospodářský plán velkostatku  Milotice (1944 - 1953) - kniha číslo 12. MZA v Brně, F 73 Velkostatek Milotice.
  • MZA v Brně, inventář fondu F 73 Velkostatek Milotice.
Seznam použitých archiválií
  • Mapa č. 1: Situační plán revíru Čeložnice, před r. 1850. MZA v Brně, F 73 Velkostatek Milotice, inv. č. 1175, mapa 11.
  • Mapa č. 2: Porostní mapa revíru Čeložnice, 1933. MZA v Brně, F 73 Velkostatek Milotice, inv. č. 1178, mapa 14.