VI. Stabilní katastr a změny v krajině


Patentem císaře Františka I. ze dne 23. prosince 1817 byla stanovena pravidla pro vyhotovení nového pozemkového katastru. Katastr byl nazván stabilním, jelikož měl tvořit, na rozdíl od předchozích katastrů, dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani, s udáním velikosti, polohy a čistého výnosu. Nedílnou součástí katastru byly i samostatné mapy pro každou katastrální obec, s určením hranic obce, rozlišením pozemků podle kultur a vlastnictví v příslušném měřítku.

Umělec

Obr. č. 1: Umělecká představa zeměměřiče s měřičským stolem v terénu.

Umělecká představa

Obr. č. 2: Umělecká představa měřené délek řetězy v lesní vrcholové části Bradla, kde nebylo možné použít měřičského stolu z obr. č. 1, pracujícího technikou tzv. grafického protínání (optické měření úhlů k objektům).

Na rozdíl od předchozích mapování byly mapy poprvé v takovém rozsahu vyhotoveny na základě přesného trigonometrického měření. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo zaměřeno celkem 12 691 katastrálních obcí. Mapovací práce probíhaly na Moravě a ve Slezsku v rozmezí let 1824-1830 a po přerušení 1833-1836, v Čechách 1826-1830 a 1837-1843. Rozsahem, podrobností a precizností se jedná o světově unikátní dílo, které nebylo v mnohém překonáno dodnes.

ZJEDNODUŠENÁ POSLOUPNOST VZNIKU MAP

  1. Před podrobným mapováním byly vyhotoveny polní náčrty, které už většinou nejsou dochované. Zákres byl proveden od ruky a obsahoval např. čísla mezníků, délkové míry naměřené řetězem (obr. č. 2) nebo sáhovou tyčí přímo v terénu, jména držitelů, čísla domů, druhy kultur a zákonné vlastnictví pozemků.
  2. Katastr

    Mapa č. 1: Výřez indikační skici intravilánu Čeložnic.

  3. Indikační skici vycházely z polních náčrtů a v průběhu přesného měření byly odvozeny z rozpracované originální mapy čtvrcením jejich listů. Čtvrcení na rozměry 25,5 x 33 cm bylo z důvodu jejich terénního využití a zakreslení nejrůznějších změn, proto se pro ně užívá i název příruční mapy. Mapa byla nalepena na silnější karton pro větší odolnost při častém užití. Indikační skici barevně vycházejí ze stejných zásad jako níže popsané originální mapy, ale zobrazují více detailů a mapových prvků než popisně generalizované originální mapy a z nich vyhotovené povinné císařské otisky (více ukázky). Jejich podrobné zachycení dobové krajiny a socioekonomické situace nám nabízí celou řadu využití do současnosti. Oproti originální mapě nemají indikační skici v některých místech zcela vyrovnanou geometrii, což je znatelné především v obvodové části (obr. č. 3).
  4. Originální mapa Čeložnic

    Mapa č. 2: Naskenovaná kopie originální mapy intravilánu Čeložnic vyhotovené v r. 1835.

  5. Originální mapa je měřičsky vyrovnanější než indikační skici. Barevné provedení se vyznačuje jasnou a vkusnou hrou barev, které vycházely ze skutečných barev krajinného pokryvu. Z důvodu snah udržet originální mapu stabilního katastru v souladu se skutečným stavem se u ní můžeme setkat s nejrůznějšími pozdějšími zákresy (mapě č. 2) zpravidla červenou barvou, např. při změně zástavby. Tyto pozdější zákresy snižovaly kvalitu mapy. Pro ilustraci je na mapě č. 2, zachycujícím intravilán Čeložnic, uvedena už jen její kopie, protože pro Čeložnice a Moravany není již originální mapa zachována. Tyto kopie nebyly většinou kolorované nebo byly kolorovány jen některé její části.
  6. Otisk

    Mapa č. 3: Výřez císařského povinného otisku intravilánu Čeložnic.

  7. Císařský povinný otisk je barevná kopie originální mapy. Mapa byla zasílána dvorní komisi ve Vídni pro bezpečné uložení do Centrálního archivu pozemkového katastru, který byl zřízen v roce 1833. Zajímavostí je, že tyto otisky zobrazují stav krajiny v době mapování obcí, i když mnohdy vznikly několik let po samotném mapování. Příkladem jsou zobrazené obce Čeložnice a Moravany, které byly mapovány v r. 1827 (tento rok je i na indikačních skicách) a povinný císařský otisk byl zhotoven až v r. 1835. Císařské povinné otisky společně s indikačními skicami se těší největšímu badatelskému zájmu z mapových operátů stabilního katastru. Císařské povinné otisky se na rozdíl od indikačních skic díky důkladné archivaci, při které do nich nebyly prováděny zásahy jako do indikačních skic či originálních map, zachovaly v nejlepším stavu bez výrazných degradací.
Katastr
POPISY HRANIC

Popisy hranic byly podkladem k vyhotovení přesných a detailních katastrálních map, prozatímní popis před měřením byl uváděn v krocích a konečný po měřičských pracích v přesnější jednotce sáhu. Například prozatímní popis hranic Čeložnic byl proveden už v r. 1826 před měřením r. 1827, konečný popis je z r. 1828. Ukázka prozatímního popisu hranic Čeložnic z r. 1826.

...širokou polní mezí z kopce dolů přes hlubokou vodní strouhu až ke 2 kamenům, stojících 5 kroků od sebe, levý vedle pole čeložnického Kristiána Sedláře, označený HM a letopočtem 1570, pravý neoznačený stojí u moravanského obecního pole. Doleva 95 kroků podle polí čeložnických nalevo a moravanských napravo až k hraničnímu kamenu stojícímu nalevo v příkopě vedle pole čeložnického Františka Šimečka z č. 37 a napravo vedle pole moravanského Josefa Moravanského. Odtud 180 kroků přímým směrem mezi 2 kameny, vzdálené od sebe 4 kroky, pravý označený HM s letopočtem 1590 stojí u pole čeložnického Matěje Formana z č. 51 a druhý napravo označený HM/1749 : HB/1749 stojí u role moravanského Jana Vaculíka z č. 120...

Skica

Mapa č. 4 a, b: Císařský otisk Čeložnic a indikační skica Moravan.
Pro plné zobrazení klikněte na obrázek.

symbologie

Mapa č. 5: Příklad symbologie indikační skici.

Na obrázku výše lze vidět vzdálenosti měřené v sáhu pomocí řetězů, protože se nejednalo o otevřené, ale lesní části, kde nemohlo být využito zeměměřičského stolu, z kterého se měřilo tzv. grafickým protínáním (měření úhlů optickým přístrojem). Také lze vidět hraniční kámen HM (panství Milotice) z r. 1800, kdy nastoupil rod Berchtoldů na buchlovské panství. Pod ním se nachází očíslované trigonometrické body IV. řádu, některé z nich sloužily jako stanoviště měřičského stolu.

geometrie

Obr. č. 3: Ukázka nevyrovnané geometrie indikačních skic.

mlyn

Mapa č. 6 a, b: Větrný mlýn v části zvané Kratinky, císařský otisk (vlevo) a indikační skica (vpravo).

zkomoleniny

Mapa č. 7.

Zkomolenina českého názvu při následných kopiích jako na ukázce císařského otisku svědčí o tom, že čeština dělala německy hovořícím úředníkům zřejmě potíže.
Bylo by zajímavé sledovat, kolik zkomolenin se mohlo časem do map zanést. Tento příklad je pomyslnou kaňkou v jinak precizním díle Stabilního katastru.

Mapy odvozené

pradlo

Mapa č. 8.

Zkomoleninu Na prádle přenesl do své mapy poddanských luk lesního revíru Moravany i lesní inženýr A. Müler, který mapu dělal v červnu-červenci r. 1855 pro buchlovské panství. Je na ní vyznačeno 296 mezních kamenů, které louky vymezovaly.

Kolorovaná mapa lesního revíru Moravan z r. 1835 kartografa T. Blechy. Výřez zobrazuje stejně jako mapa č. 8 oblast Koryčanské kaple (červený symbol v mapě). Oproti katastrální mapě jsou dokreslena hřebenová skaliska a znázornění výškopisu či spíše plasticity reliéfu pomocí tzv. lehmanova šrafování - stejné šrafování nesou i např. vojenské mapy 19. století.

revir

Mapa č. 9.

Laserový snímek povrchu mezi Zavadilkou a Bradlem. Na vyznačeném Kozím hřbetu táhnoucím se k lesní trati Na pardusech (Moravanské louky) se vyskytují desítky menších či větších jam po vápenných pecích na pálení vápna. Na snímcích laserového snímání z letadla tak můžeme vidět do dřívější doby netušené terénní útvary, jako staré sítě vyježděných úvozů, valy pravěkých hradisek atd. Co nám už mnohdy současné mapy nepoví, prozradí tyto laserové prostorové snímky.

Laser

Obr. č. 4.

Kaple

Obr. č. 5: Koryčanská kaple z hřebenu Bradla a vzmáhající se mladý lesní porost v r. 1928.

V oblasti kolem Bradla vzácně vystupují v jinak pískovcových Chřibech vápence, kromě této oblasti se s nimi můžeme ve Chřibech setkat u Cetechovic, kde jsou i v tomto druhohorním vápenci bývalé mramorové lomy, jejichž mramor mnoha barev zdobí i Arcibiskupský zámek v Kroměříži. I v této oblasti se dochovaly zprávy o mramorových lomech, byť o poznání skromnějších. Opět bude nápomocen vceňovací operát stabilního katastru Čeložnic z r. 1841, ve kterém se píše: V blízkosti se nalézají vápencové lomy, které po jejich otevření mají dávat mramor".

Lom

Mapa č. 10 a, b: Kamenolom mezi Zavadilkou a Kameňákem, u kterého je dnes památník partyzánům.
Srovnání podrobností indikační skici (vlevo) s povinným císařským otiskem (vpravo).

Intravilán Moravan
Intravilán

Mapa č. 11: Intravilán Moravan byl vyhotoven v dvojnásobném měřítku 1 : 1440 na mapě originální velikosti.
v městských částech nebo u větších obcí se používalo většího měřítka 1 : 1440 nebo 1 : 720.

ZMĚNY v KRAJINĚ

Fotografové častují krajinu kolem Kyjova chválou. Snímky lánů polí a barevných ploch kontrastujících s obzorem lákají i fotografy ze zahraničí. Severovýchodní část Kyjovska přechází od lehce zvlněné krajiny polí, ovocných sadů či vinohradů do členitější krajiny Chřibů, která v průběhu let procházela řadou proměn. Mapy stabilního katastru se tu ukazují jako neocenitelný zdroj pro sledování vývoje krajiny, krajinného plánování a celou řadu nejen historických oborů.

Zachycují krajinu před nástupem průmyslu, krajinu bohaté krajinné mozaiky označovanou jako „barokní“, krajinu meandrujících vodních toků, větrných a vodních mlýnů nebo také historicky nejnižší lesnatosti, kdy lesy lemovala četná mozaika luk a pastvin. Jedním z nejpříkladnějších míst vývoje krajiny je údolí pod naším stanovištěm, které bylo po staletí lidské dřiny a potu přetvářeno rukou skalařů, o čemž svědčí četné lomy roztroušené od Kameňáku po vrcholy Bradla.

VCEŇOVACÍ OPERÁTY

Patří k nejcennějším katastrálním operátům. Obsahují tyto vybrané písemnosti: katastrální odhadní operát s podrobným popisem obce, jejích hranic, údaji o počtu obyvatel a stavu dobytka, seznamem řek, potoků a rybníků, přehledem kultur a pěstovaných produktů, rozpisem pozemků podle bonitních tříd a záznamem o vedlejších užitcích a výdělkových možnostech obyvatel aj.

Operáty 1

Obr. č. 6: Louky a pastviny za Zavadilkou z r. 1827, červenou barvou vyznačeny současné zbytky (3 % rozlohy v 19. st.). Současná výměra Moravanských luk je 2,74 ha (na mapě znázorněna červeně). Celková rozloha rezervace je asi 8,7 ha. Dříve zatravněné parcely byly vymezeny hraničními kameny a nazývaly se: Pod koryčanskou cestou, Na Pardusích, Pod kaplí, Na Brádle a Nad koryčanskou cestou.

Operaty
MAPOVÁNÍ v SOUČASNOSTI

Velký technologický rozvoj posledních desetiletí přinesl nové možnosti zkoumání povrchu, jako např. dálkový průzkum pomocí družic a leteckého snímkování nebo laserové snímkování povrchu, které způsobilo revoluci v mapování, kdy se dostáváme na rozlišení objektů v řádu centimetrů (obr. č. 4) a spoustu jiných metod souvisejících s možnostmi informačních technologií. Tento velký rozvoj zkoumání Země je často přirovnáván k zámořským objevům 16. století.

Příklady podkladů ke zkoumání krajiny

Podklady

 

Družicové snímky v různých oborech světelného spektra jako na příkladě snímek filtrovaný v nepravých barvách pro rozlišení krajinného pokryvu,

letecké nebo družicové snímky,

historické letecké snímky z 30., 50. let nebo pozdější,

historické mapy jako např. mapy stabilního katastru.

Poznámka autora

Jedno přísloví praví, že kapitál máme německý, zákonodárství taliánské a úřadování rakouské. U posledního jmenovaného nemusí být tento jízlivý podtext zcela na místě, vždyť to byla za bývalého Rakouska jeho pověstná úřednická akurátnost, toliko satiricky parodovaná v Haškově Švejkovi, která dala vzniknout světem nedostiženému mapovému dílu, jaké nám bez velké nadsázky může závidět celý svět. Kdo ví, jak by se dílo podařilo, kdyby si tehdejší úředníci plně uvědomovali, do jak náročného projektu jdou. České a moravské země v té příslovečné „akurátnosti“ vynikaly, však také zmapování našeho území bylo nejpodrobnější z celé monarchie a dosti pomohlo věhlasu české zeměměřičské a kartografické „školy“.
Přeji Vám, ať najdete nějakou zajímavost na tomto panelu a obdiv k práci našich předků.

Zdroje
  • Autor: Tomáš Pjevič
  • Grafika panelu naučné stezky: Tomáš Pjevič, další grafické podklady Jakub Novák
  • Korektury textů: Filip Zdražil, Libuše Moudrá
  • Fotografie: Tomáš Pjevič
  • Překlad textů: Jindřich Rácek
  • Malby: Sára Gottsteinová
Použitá literatura
  • NOVOTNÝ, F.: Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových se zvláštním zřetelem na království České: pro posluchače vys. škol techn. a pro civilní techniky. Praha: Wiesner, 1896.
  • MAŠEK, F. : Pozemkový katastr: soupis, popis a geometrické zobrazení pozemků ČSR. Praha: [s.n.], 1948.
  • Čerpáno z vybraných fondů MZA v Brně: D 8 Vceňovací operáty stabilního katastru, D 12 Popisy hranic, D 11 Sbírka katastrálních map, F 45 Velkostatek Buchlov, F 73 Velkostatek Milotice, F 53 Velkostatek Koryčany.
  • Badatelská činnost Tomáše Pjeviče.
Seznam použitých archiválií
  • Mapa č. 1., 2. Katastrální mapa obce Čeložnice, 1827. MZA v Brně, D11 Sbírka katastrálních map, sign. 302
  • Mapa č. 3. Výřez intravilánu Čeložnic, 1835. ČÚZK, Císařský povinný otisk stabilního katastru
  • Mapa č. 4a. Císařský povinný otisk stabilního katastru obce Čeložnice, 1835. ČÚZK
  • Mapa č. 4b. Katastrální mapa obce Moravany, 1827. MZA v Brně, D 11 Sbírka katastrálních map, sign. 1570
  • Mapa č. 5.  Katastrální mapa obce Moravany, 1827. MZA v Brně, D 11 Sbírka katastrálních map, sign. 1570
  • Mapa č. 6a. Císařský povinný otisk stabilního katastru obce Moravany, 1835. ČÚZK
  • Mapa č. 6b. Katastrální mapa obce Moravany, 1827. MZA v Brně, D 11 Sbírka katastrálních map, sign. 1570
  • Mapa č. 7a. Katastrální mapa obce Moravany, 1827. MZA v Brně, D 11 Sbírka katastrálních map, sign. 1570
  • Mapa č. 7b. Císařský povinný otisk stabilního katastru obce Moravany, 1835. ČÚZK
  • Mapa č. 8. Mapa rustikálních luk v  Moravanech, 1855. MZA v Brně, F 45 Velkostatek Buchlov, inv. č. 2988, mapa 288
  • Mapa č. 9.  Porostní a těžební mapa polesí Moravany, 1835. MZA v Brně, F 45 Velkostatek Buchlov, inv. č. 3094, mapa 414
  • Mapa č. 10a. Katastrální mapa obce Moravany, 1827. MZA v Brně, D 11 Sbírka katastrálních map, sign. 1570
  • Mapa č. 10b. Císařský povinný otisk stabilního katastru obce Moravany, 1835. ČÚZK
  • Mapa č. 11. Katastrální mapa obce Moravany, 1827. MZA v Brně, D 11 Sbírka katastrálních map, sign. 1570