Informační panel Čeložnice - pastviny

Z historie obce

Zdejší oblast byla osídlena již v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy učiněné v obci i blízkém okolí. V katastru Čeložnic se nachází i významné mohylové pohřebiště ze střední doby bronzové. První zmínka o obci pochází z roku 1411, kdy ji král Václav udělil v léno neznámému držiteli.

Nálezy

Pravěké nálezy z mohyl.

Na začátku roku 1468 daroval král Jiří z titulu markraběte moravského tuto vesnici v léno rytířské rodině z Ojnic. Když zemřel poslední z obdarovaných, Jiřík z Ojnic a Nevojic, získal Čeložnice moravský hofrychtář, Jakub Šárovec ze Šarova, do dědičného užívání. Vesnici ale držel jen krátce. Patrně byl jen zprostředkovatelem prodeje, protože v roce 1499 se jako držitel vsi uvádí Filip ze Zástřizl, nevlastní bratr Jiříka z Ojnic. Filip vlastnil i nedaleký Kyjov, po jeho smrti (+ před 1519) přešly majetky na synovce Pročka ze Zástřizl z milotické větve rodu.

Hraběnka

Ladislav Seilern s dcerou Marií Henriettou Seilernovou, rok 1976.

Lipa

Strará lípa u Čeložnic.

Pohled

Pohled na Čeložnice z Pastvin.

Od té doby se Čeložnice staly součástí milotického panství. V roce 1648 panství Milotice koupil hrabě Gabriel Serényi. Serényiové ho vlastnili až do roku 1811. V roce 1888 koupil milotický velkostatek hrabě František Karel Seilern. Posledním majitelem panství byl Dr. Ladislav Seilern, který ho vlastnil do roku 1945.

REVÍRNÍK JIŘÍ BLAHA

Jiří Blaha se narodil 25. dubna 1891 v Bílovicích u Uherského Hradiště. Po absolvování obecné a měšťanské školy složil v roce 1913 státní zkoušku pro lesní ochranu a službu lesní. Po válečné službě v armádě nastoupil na velkostatku Milotice jako revírník v Čeložnicích. Mimo své povinnosti v lese založil okresní myslivecký spolek v Kyjově a byl jeho dlouholetým předsedou. Pracoval také v okresním včelařském spolku a byl poradcem Okresního úřadu ve věcech včelařských, mysliveckých, dřevařských a lesnických. Byl spoluzakladatelem záložny v Čeložnicích. Jako člen obecní rady inicioval na pastvinách založení třešňových sadů a propagoval obnovu vinic.

Největším zájmem Jiřího Blahy se ale stala archeologie. Na myšlenku věnovat se vyhledávání archeologických lokalit v katastru obce a v jejím okolí ho přivedl na přelomu let 1928–29 konservační rada Msgr. František Přikryl. Ten ho vyzval, aby se ve svém revíru věnoval především vyhledávání mohyl. Mezi lety 1929–33 Jiří Blaha v katastru Čeložnic objevil na čtyřech mohylnících 120 mohyl ze střední doby bronzové. Během zmíněných let jich prozkoumal a prokopal celkem 15. Postupně se mu podařilo ke všem pohřebištím nalézt také sídliště. Odhalil i známý mohylník v Bohuslavicích u Kyjova.

Dodnes se jedná o nejrozsáhlejší mohylová pohřebiště z tohoto období, které bylo na našem území objeveno. Velikost jeho objevů navíc do regionu přilákala tehdejší významné archeology, jako byli Antonín Šín, František Přikryl, Jakub Hudeček, Antonín Zelnitius nebo Jaroslav Böhm, kteří na místě zhlédli prováděné výkopy. Přátelský vztah pojil Jiřího Blahu i s I. L. Červinkou. Jako člen Archeologického spolku Starý Velehrad své objevy publikoval ve spolkovém periodiku. V následujících letech se věnoval vyhledávání a zkoumání archeologických lokalit okolo obce Čeložnice a v jejím nejbližším okolí. I tam nalezl několik významných lokalit s pravěkými nálezy, už je ale nestihl publikovat.

Lipa

Revírník Jiří Blaha.

vykopavky

Vykopávky v Čeložnicích, Jiří Blaha první zleva.

Za druhé světové války revírník Jiří Blaha pomáhal vězňům z internačního tábora ve Svatobořicích. Po válce byl jmenován správcem milotického velkostatku. V roce 1946 nastoupil na místo revírníka v revíru Bunč na velkostatku Katolického podporovacího spolku diecéze olomoucké na Velehradě. Po roce 1948 ale musel odejít do pohraničí – zpočátku byl revírníkem v Lomnici u Rýmařova, později pracoval na ředitelství státních lesů v Bruntále. Po odchodu do penze se vrátil na jižní Moravu do Kostelan u Kroměříže. Ještě ve svých 64 letech absolvoval zemědělskou mistrovskou školu a stal se včelmistrem. Zemřel 8. března 1971 ve věku 80 let.

Svými výzkumy z třicátých let minulého století přivedl revírník Jiří Blaha katastr obce Čeložnice do hledáčku nejvýznamnějších kapacit z oboru archeologie, svými nálezy navíc zásadně přispěl k poznání historie zdejšího kraje.

Kolomaznice

U Kolomaznice.

Víte, že…

Původní název obce Čelužnice je jazykovědcům nejasný? Existují dvě teorie vzniku tohoto jména. Ta starší vychází z přídavného jména čelustná, které bylo odvozeno ze slova čelusť neboli čelist. Čelusť ale mohla označovat něco okrouhlého – čelustnou neboli okrouhlou ves zasazenou do pěkného údolí Čeložnického potoka.

Zdroje
  • Autoři: Ladislav Kandrnál, Jiří Blaha ml.
  • Grafika panelu naučné stezky: Jakub Novák
  • Korektury textů: Filip Zdražil, Libuše Moudrá
  • Fotografie: Marek Svoboda, archiv Jiří Blaha ml.
Použitá literatura
  • SEDLÁČEK, A. : Zbytky register králův římských a českých z let 1361-1480. V Praze: Nákl. České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1914.
  • ZEMEK, M.- TUREK, A.: Regesta listin z lichtenštejnského archivu ve Vaduzu z let 1173-1526. Metoděj Zemek, Adolf Turek. In: Sborník archivních prací. Praha : Archivní správa Ministerstva vnitra ČSR, Roč. 33, č. 1 (1983), s. 149-296; č. 2 s. 483-527 Praha 1983.
  • MATĚJEK, F. (ed.).: Moravské zemské desky, II. sv. řady olomoucké 1480 – 1566. Brno 1948.
  • HURT, Rudolf a kol.: Kyjovsko. Vlastivěda moravská. Brno 1976.
  • Vzpomínky Jiřího Blahy ml. na svého dědu revírníka Jiřího Blahu.
  • Sborník Velehradský. Nová řada, č. 1 (1930) - č. 16 (1948).
  • Korespondence revírníka Jiřího Blahy. Státní okresní archiv. Uherské Hradiště.