Informační panel Moštěnské kameny

Historie

jihozapad

Sekáči na statku v Dolní Moštěnici.

Moštěnské kameny v minulosti plnily úlohu přirozené hranice mezi pozemky statku Moštěnice a Buchlovickým velkostatkem, což potvrzují vytesané iniciály M (Moschtenitz) a HB (Herrschaft Buchlowitz) s datem 1796. Dnes tudy prochází hranice katastru obce Hýsly a Moravany.
Původ názvu osady patrně souvisí s tzv. moštinami, což byly tvrzené otýpky, které se používaly k zpevňování močálových cest.

První písemná zmínka o Moštěnici pochází z roku 1353, kdy Lutold z Moštěnice prodal tamější dvůr s třemi domy Janu z Blišic a Gertrudě z Chválkovic. Osada se nacházela poblíž soutoku Čeložnického potoka s Moštěnkou.

zamek

Zámek Moštěnice.

V roce 1523 je zde připomínána významnější tvrz, která tvořila správní centrum okolním osadám. Obec zanikla během třicetileté války v letech 1620–1638. Dochoval se jen zámeček se zahradou a dvorem, který svoji podobu získal za Hanuše Petřvaldského z Petřvaldu. Petřvaldští vlastnili Moštěnici od roku 1684 po dobu téměř sta let a sídlo pravděpodobně využívali jako lovecký zámeček. Během tohoto období zde vybudovali cihelnu a pivovar.

zamek

Zámek Moštěnice - vizualizace z boční části.

zamek

Zámek Moštěnice - vizualizace přední části.

Od roku 1785 patřil zámek se statkem Löwenfeldům, kteří panství prodali roku 1854 majiteli bzeneckého velkostatku Vilémovi z Reichenbachu. V roce 1917 se Dolní Moštěnice stala majetkem kelčanského a později břeclavského cukrovaru. Po druhé světové válce byl zámeček vydrancován, postupně chátral a sloužil jako sýpka nebo skladiště. Součástí zámku je zahrada s více jak 250 let starým chráněným jasanem. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví.

jasan

Chráněný jasan v zahradě zámku.

GEOLOGIE

Nacházíte se v oblasti jihozápadního úpatí hřebene Bradla, jehož mohutný masiv patří k nejvýraznějším chřibským dominantám zdejšího kraje. Bradlo je tvořeno šesti skalnatými vrcholky, z nichž ten nejvyšší dosahuje výšky 543,4 m n. m. Původem slovanský název Bradlo označuje terénní útvar, úzký, strmý, skalnatý hřbet. Z geomorfologického hlediska se jedná o významný útvar tektonického původu, který se vlivem eroze i lidského přičinění projevuje jako vypreparované skalisko.

Moštěnice Bradlo

Výhled na Bradlo.

Chřiby jsou geologicky mladší než Český masiv a patří do geologické stavby Západních Karpat, které vznikly alpinským vrásněním ve třetihorách. Tvořeny jsou převážně pískovci, jílovci a slepenci tzv. magurského flyše, které jsou uloženy ve vrstvách různé zrnitosti a propustnosti. Činností vody a větru v chladných obdobích čtvrtohor vznikla na hřebenech mohutná izolovaná skaliska. Na jejich povrchu můžeme často nalézt různé mikrotvary zvětrávání, jako jsou skalní mísy, výklenky a dutiny.

MOŠTĚNSKÉ KAMENĚ V POVĚSTI

Dle pověsti vznikly Moštěnské kameně v době, kdy Moštěnicím vládl hrabě Jan. Ten, aby zachránil svého bratra Ctislava1a zároveň nasytil své poddané, uzavřel smlouvu s ďáblem. Ďábel musel vysadit vinice, postavit sklepy, stáje pro dobytek, rybníky i kamenné sídlo.

kameny

Moštěnské kameny.

Chytrý hrabě však čerta přelstil a ten si odplivl. Na těch místech, kam dopadly sliny, začaly růst jedovaté muchomůrky a hřib satan. Čert doletěl do Moštěnice a hodil skálu na hraběte Jana. Ale protože byl moc vzteklý, tak minul a skála dopadla o kus dál. Tam se roztříštila a okamžitě zarostla trávou a lesem. Tak vzniklo Bradlo – nejvyšší kopec okolí. Místu, kde dopadla skála, kterou upustil, začali lidé říkat Moštěnské kameně. Okolo Moštěnských kameňů nerostou jen jedovaté muchomůrky a satani, ale i janci, kozáci a hřiby, a to proto, že hrabě Jan zvítězil lstí nad peklem. Na dlouhou dobu čest a chytrost porazila peklo.

sever

Moštěnské kameny - iniciála severovýchodní strana skály.

jihozapad

Moštěnské kameny - iniciála jihozápadní strana, patrné jsou iniciály buchlovského a moštěnského panství s vročením 1796.

JOSEFÍNSKÝ POTOK

Údolí chřibských potoků bývají velmi často hluboce zařezána. Jejich horní úseky s typickým profilem rozevřeného písmene V mohou místy dosahovat hloubky až 250 m. Josefínský potok, pramenící nedaleko odtud, vytvořil velmi pěkné údolí. Vodní tok patří do povodí řeky Moravy a spadá pod správu Lesů České republiky. Jeho pouť krajinou končí v blízkých Labutech, kde se vlévá do Skaleckého potoka.

dvur

Josefínský dvůr patřil k panství Moštěnice.

Víte, že…

Roku 1827 rytíř a pán na Moštěnici, Rudolf Löwenfeld, zakládá 2,5 km od zámku dvůr pro chov ovcí? Sem přestěhuje svoji matku Josefínu, po které se dvůr nazývá Josefínský. Rudolf tak vyřešil nekonečné půtky mezi svou matkou a manželkou.

Zdroje
  • Autoři: Petr Krátký, Honza Bartoň
  • Vizualizace: Jana Truhlařová, studentka FA, VUT Brno
  • Grafika panelu naučné stezky: Jakub Novák
  • Korektury textů: Filip Zdražil, Libuše Moudrá, Honza Bartoň
  • Fotografie: : Marek Svoboda, Tomáš Pjevič, Pavel Novák, Kronika obce Moravany
Použitá literatura
  • BAŠČAN, M.: Dolní Moštěnice- tvrz, zámek. Kyjovsko. vlastivědný časopis I., č. 1. , 2007, s. 30- 33.
  • HURT, Rudolf a kol.: Kyjovsko. Vlastivěda moravská. Brno 1976.
  • HOSÁK, L.: Historický místopis země Moravskoslezské. vyd. 2. Praha: Academia, 2004.
  • SKALKA, T.: Dolní Moštěnice 650 let. Obecní úřad Hýsly, 2003.
  • SEDLÁČEK, P.: Současný stav ochrany přírody a krajiny v Chřibském bioregionu. Nepublikovaná diplomová práce obhájená na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Brno 2007.
  • SKALKA, T.: Pověst Moštěnské kameně - ukázka z  připravované knihy Pověstí více z Hýsel a  Moštěnice (uloženo v soukromých rukou).